„Strava by měla být racionální, odpovídající věku dítěte,“ dodává. Sama vysvětluje, že u ní v rodině se situace zhoršuje po návštěvách, kde děti občas nepozorovaně nějakou cukrovinku sezobnou a rodič nemá plnou kontrolu nad tím, co jim tajně podstrčí příbuzní. „Je těžké jim vysvětlovat, že třeba takové pomeranče, ač jsou plné vitamínů a syn na ně má chuť, mohou být spouštěči reakce. Samozřejmě se všechny tyto excesy projeví do pár hodin, jenže to už pozdě bycha honit.“
Co tedy takový atopik může, anebo naopak nesmí jíst? Například z mléčných výrobků je vhodnější vybírat kysané výrobky a tvrdé sýry. Pozor také na koření, jídlo s konzervanty a veškeré potraviny nesoucí název „instantní“. Dráždí i kečupy a další dochucovadla. Samozřejmostí jsou pak cukrovinky, obzvlášť ty s čokoládou nebo kakaem.
Každý snáší něco jiného, stejně jako u alergií. Důležité je postupně zkoušet, co vadí a co ne. Doporučené je přidávat vždy po jednom potenciálním alergenu/ spouštěči ekzému. Určitě nebude nejlepší nápad namixovat smoothie s jahodou, kiwi a ananasem dohromady, rozumnější je to zkoušet zvlášť. Někomu může individuálně vadit i lepek, oříšky. „Je to podobné jako zavádění příkrmů u miminek. Ta také dostávají nejdříve mrkev, poté brambor, něco dalšího a postupně se od hrášku a brokolice probojují k masu. Je to velice zdlouhavý postup. Pokud ale chce rodič odhalit, která potravina jeho dítěti zhoršuje ekzém, je třeba to dělat takto postupně,“ vysvětluje závěrem Gábina Doleželová. Pevné nervy v boji s atopickým ekzémem tak musí prokázat nejen děti, ale i dospělí.