Počet pacientů s atopickou dermatitidou v posledních letech neustále roste. Souvisí to pravděpodobně se znečištěným životním prostředím, domácími alergeny (roztoči) a dalšími vlivy. V České republice je tzv. prevalence (tedy počet pacientů s daným onemocněním v určitém okamžiku) okolo 10 %. Z toho asi 16 % připadá na děti do 4 let věku a 12 % na děti školního věku.
„Přibližně 70 % pacientů s AD má pozitivní rodinnou anamnézu s výskytem atopických onemocnění, ať už u jednoho z rodičů nebo u obou. Riziko vzniku atopické dermatitidy se zde pak zvyšuje až trojnásobně.“
MUDr. Blanka Pinková, Ph.D.
Dětské kožní oddělení Pediatrické kliniky FN Brno
Do prvního roku života se AD klinicky projeví u 60 % dětských pacientů a pokračuje alergickým atopickým pochodem v letech následujících. U těchto dětí se obvykle (v 80 %) do pátého roku věku rozvine současně i alergický zánět sliznic respiračního ústrojí. U některých pacientů se AD klinicky projeví až v dospělosti.
Kojenecká fáze – Typický začátek této fáze AD bývá ve 2. až 6. měsíci života. V kojenecké fázi AD postihuje vlasovou část hlavy, obličej a povrch extensorů končetin.
Dětská fáze – Hlavními lokalizacemi jsou loketní a podkolenní jamky společně s krkem, volárními plochami zápěstí a často jsou postiženy kotníky a hýždě.
Dospívající – Dominují projevy AD na obličeji, krku a trupu.
Dospělí – U dospělých většinou předchází kojenecká či dětská forma nebo respirační atopie. Okolo 20 let věku se vyskytuje ve stejné lokalizaci jako dětská forma nebo častěji v obličeji, na šíji, horní části hrudníku, ramenou, nad velkými klouby končetin a na hřbetech rukou. Současně může být postižena i kštice s výrazným pruritem (svěděním), šupením, se suchými a řídkými vlasy.
Onemocnění s multifaktoriální etiologií obvykle vyžadují i multioborový přístup, což u atopického ekzému platí dvojnásob. Na péči by se měl podílet minimálně dermatolog a alergolog, velmi vítaný je také imunolog a psycholog.
Dalším krokem v léčbě je zavedení režimových opatření s cílem eliminace nebo alespoň minimalizace potenciálních alergenů. U kojenců a malých dětí sem často patří i zavedení diety.
Léčbu AD v užším slova smyslu rozdělujeme na zevní (lokální neboli topickou) a celkovou (tzn. podání léků ústy či injekčně).
Pilířem zevní terapie je pravidelné každodenní používání promašťovacích krémů či mastí (tzv. emoliencií). Vybrat nejvhodnější přípravek je pro úspěšnou léčbu zcela zásadní. Úkolem emoliencií je kůži zvláčnit. Efekt na kůži není rychle patrný, přesto do léčby ekzému nenahraditelně patří.
Při zhoršení AD – v době tzv. akutní exacerbace – je potřeba k promazávání přidat ještě masti s protizánětlivým účinkem. Do této kategorie patří kortikosteroidy a topické imunomodulátory.
„I přes velkou obavu z jejich opakovaného používání mají lokální kortikoidy v léčbě ekzému nezastupitelnou úlohu a většině pacientů pomáhají udržet ekzém pod kontrolou.“
Prim. MUDr. Jana Čadová
Dermatologické oddělení pro děti FN Motol
Snížit spotřebu lokálních kortikosteroidů pomáhají modernější krémy s odlišným typem protizánětlivé odpovědi – tzv. inhibitory kalcineurinu – topické imunomodulátory. Používají se u dětí od 2 let věku a velmi dobře fungují na oblasti s jemnější a citlivější kůží (obličej včetně víček a krk).
Na pomezí lokální a celkové léčby je tzv. metoda vlhkých zábalů – wet wrap therapy. Ty zintenzivní zevní terapii a někdy mají i protisvědivý efekt.
Nejčastějšími celkově (systémově) podávanými léky u ekzematiků jsou protialergická antihistaminika. Používají se nepravidelně ke zmírnění svědění, na samotný průběh nemoci ale nemají vliv.
U závažných forem atopické dermatitidy, kdy ke kompenzaci nestačí lokální terapie kortikoidy a topickými imunomodulátory, se indikuje léčba imunosupresivními léky. Po celou dobu léčby jsou kontrolovány jaterní a ledvinné funkce. Vzhledem k imunosupresivnímu účinku lze očekávat zvýšené riziko rozvoje infekcí.
K systémové léčbě patří i fototerapie. Jde o světloléčbu UV zářením ve specializovaných centrech či dermatologických ambulancích.
Vhodným doplňkem komplexní léčby atopické dermatitidy je také lázeňský pobyt. Trvá 4 týdny, zahrnuje klimatoterapii, koupele, zábaly, inhalační léčbu a relaxační techniky. Podléhá schválení revizním lékařem.
Moderní možností léčby těžké formy atopické dermatitidy je tzv. biologická léčba. Cíleně blokuje pouze malou část imunitního systému, která onemocnění způsobuje. Selektivita léčiva umožňuje vyšší účinnost léčby a zároveň větší bezpečnost.
Realita:
Dlouhodobé promazávání zlepšuje kožní bariéru, a tím se udržuje a zlepšuje hydratace kůže.
Realita:
Doporučujeme každodenní mechanickou očistu od šupin kůže a zbytků mastí. S vhodnými mycími prostředky je každodenní koupel vhodná.
Realita:
V případě zhoršení je třeba kůži nejprve zklidnit lokálním kortikoidem. Pak jsou emoliencia dobře tolerována a taková péče o kožní bariéru je v léčbě ekzému zásadní.
Realita:
Depigmentace jsou výsledkem nerovnoměrného opálení kůže a zvýrazňují se právě po sluneční sezóně. Dlouhodobá aplikace silnějších kortikosteroidů vede spíše k hyperpigmentaci ošetřovaných ložisek.
Realita:
Snášenlivost přímořských pobytů je individuální a bude odlišná v různých vývojových fázích ekzému. Terapeutický pobyt by měl trvat 2–3 týdny.
Realita:
Efekt biologické léčby spočívá v cíleném působení na jednotlivé mediátory, které mají vliv na rozvoj ekzému. Na rozdíl od ostatních systémově užívaných léčiv nemají imunosupresivní účinek, tzn., nedochází k útlumu obranyschopnosti celého organismu. I dosud popisované nežádoucí účinky biologické léčby jsou ojedinělé a nezávažné. Díky bezpečnosti nejsou nutné pravidelné laboratorní krevní testy, které vyžadovala léčba imunosupresivy.
Co pacientům potíže zhoršuje a kdy se naopak cítí dobře?
Jako užitečná pomůcka při monitorování nemoci může posloužit jednoduchý dotazník, tzv. ADCT (Atopic Dermatitis Control Tool). Využít lze pro samohodnocení nebo v rámci kontroly společně s kožním lékařem.
Vyplnit interaktivní dotazník v angličtině
Jedná se o onemocnění projevující se na největším orgánu našeho těla – pokožce. V Evropě je AD ze 43 procent nejčastěji diagnostikována rodinným lékařem. Dermatolog ji odhalí v 42 procentech případů. V České republice na ni obvykle přijde pediatr, a to v 46 procentech případů.
Až 79 procent pacientů zároveň trpí astmatem nebo alergií. U 58 procent z nich pak stav jejich kůže ovlivňuje duševní rozpoložení a u 61 procent také výběr oblečení.
Depresivní nálada se projevuje celkově u 1 z 10 pacientů. Lidé s AD trpí vysokou psychickou zátěží a depresivními stavy, které se zhoršují během vzplanutí nemoci. Atopický ekzém dále ovlivňuje energii pacientů, „zpomaluje“ je. Mnozí z nich se necítí vesele a ztrácejí zájem o sebe pečovat.
Každý čtvrtý pacient se s onemocněním nedokáže vyrovnat a cítí, že je nedokáže udržet pod kontrolou. Znepokojující je, že 23 procent dotazovaných ztrácí optimistický pohled na svůj život doprovázený ekzémem. 57 procent pacientů žijících s obtížemi způsobenými svěděním uvedlo, že je onemocnění dohání k šílenství a nedaří se jim ho kontrolovat.
Většina pacientů (72 procent) závidí lidem se zdravou kůží. Polovina z nich se snaží ekzém skrývat, trápí je rozpaky a bojují se svým vzhledem.
AD zasahuje i do intimního života. 39 procent se vyhýbá fyzickému kontaktu s ostatními a blízký vztah považují dokonce za problematický.
Ekzém sám o sobě způsobuje značné komplikace a výrazně ovlivňuje kvalitu života. Nastavená zdravotnická péče je pro lidi s AD spíše překážkou než pomocí. V celoevropském měřítku více než polovina lidí s těžkým projevem choroby (57 procent) vynechala nejméně jeden pracovní den během roku. V České republice (20 procent) se jedná o více než deset pracovních dní. K znevýhodnění dochází i na pracovním trhu. Jednomu ze tří pacientů ekzém zabránil v nástupu do nového zaměstnání nebo ve studiu. Čeští pacienti se s tímto problémem potýkají ze 40 procent.
Nejkritičtější projevy AD se v Evropě objevují v 10 procentech případů. Průzkum ukazuje, že dospělá část populace snáší těžkou formu AD velice špatně. U 23 procent se projevuje silný negativní pohled na život a 45 procent dotazovaných mělo vážné příznaky během těhotenství. I přes nákladnou péči má denně suchou nebo drsnou kůži 36 procent pacientů, svědění kůže pociťuje 28 procent a 17 procent omezuje v životě popraskaná kůže.
Průzkum vyjadřuje latentní potřebu nejen zlepšit léčbu (pouze 15 % pacientů je s jejím současným stavem vysoce spokojeno), ale také zajistit podporu přístupové péče. Lidé s problematickým atopickým ekzémem vynakládají značné finanční prostředky na věci spojené se zdravotní péčí. V průměru se jedná o 927,12 eur na osobu, nemluvě o zvýšených výdajích na každodenní potřeby, jako je osobní hygiena. Měsíční finanční náklady se tak navýší o dalších 18 procent.
Až 45 procent dotazovaných pacientů s AD vnímá značný vliv své nemoci na vztahy, sexuální život a volnočasové aktivity. Jsou pod neustálou emocionální zátěží, což následně vede k vyčerpání organismu po psychické stránce. Více než 43 procent pacientů AD snáší po dobu delší než 40 let, během kterých tato nemoc významně ohrožuje jejich chuť k životu. Pacienti aktivně vyhledávají (70 procent) informace o nových možnostech léčby, které by pomohly zlepšit nebo stabilizovat jejich stav.
Pacienti hovoří o naléhavé změně v postoji vůči onemocnění samotnému, ale uvítali by také větší emancipaci. Chtějí především zlepšit informovanost široké veřejnosti a zdravotnických pracovníků na národní i mezinárodní úrovni. Jelikož je AD závažné chronické onemocnění doprovázené značnou psychickou a finanční zátěží, je žádoucí pacientům lépe porozumět a podrobně jim vysvětlovat jejich zdravotní stav. Poskytnout jim přístup a informace k různým léčebným alternativám a nabídnout diskuzi s důvěryhodným lékařem. Je důležité zajistit pacientům vhodnější zdravotní péči s vyšší finanční podporou ze strany státu. Lékaři by se neměli soustředit pouze na kožní symptomy, ale také na lidskou stránku problému, protože empatie může pacientům pomoci zlepšit pohled na vlastní život.
Dotazovaní pacienti by uvítali nové terapie mimo konvenční medicínu a zajímalo by je, proč se počet nemocných stále zvyšuje. Mnohé pacienty znepokojují vedlejší účinky léčby. Jsou ochotni podstoupit klinické studie pro výzkum nových možností léčby a hledají alternativy pro zklidnění pokožky.
AD je onemocnění s dvojí zátěží. Symptomy se stávají pro pacienty nesnesitelnými, ale neuvědomělé reakce okolí mohou navíc vyústit v sociální izolaci a duševní trauma. Je třeba si také uvědomit, že morální podporu potřebují vedle pacientů i jejich rodinní příslušníci, kteří se velmi často cítí bezmocní.
