První květnové úterý každoročně patří všem astmatikům. Připomínáme si totiž Světový den astmatu, který vznikl s cílem zvýšit povědomí o jednom z nejrozšířenějších chronických onemocnění na světě. Kolik je v České republice astmatiků a hrozí nějaké riziko těm nediagnostikovaným? Zeptali jsme se MUDr. Davida Homoly z Fakultní nemocnice Ostrava.
Jaký je celkový počet pacientů s diagnostikovaným astmatem v ČR?
Předpokládaný podíl astmatiků v české populaci dosahuje 8 %, avšak mezi dětmi se aktuálně odhaduje až na 12 %. V pneumologických a alergologických ambulancích je sledováno více než 500 000 pacientů s diagnózou astmatu. Lze očekávat, že dalších přibližně 300 000 pacientů (tedy asi 37 % astmatiků) se neléčí – nejčastěji z důvodu, že o svém onemocnění neví.
Lze vysledovat nějaký vývoj onemocnění v posledních letech?
Pacientů s astmatem v posledních letech přibývá, a to především v dětské populaci. Navíc v každé generaci přibývají další astmatici, u nichž je diagnóza stanovena až ve vyšším věku. Můžeme tedy očekávat, že v budoucnu se bude dále zvyšovat i podíl dospělých astmatiků.
Pokud pacient žije s neodhaleným astmatickým onemocněním, je u něj větší riziko zdravotních komplikací?
Nepochybně ano. Pacient, který své příznaky bagatelizuje nebo je přikládá jinému onemocnění, se vystavuje vyššímu riziku zhoršení obtíží a komplikací z toho vyplývajících, jako je těžká dušnost s nutností hospitalizace.
Jak spolehlivě odhalit astma? Co může být prvním pomyslným vykřičníkem, kvůli kterému bychom se o astma měli více zajímat?
Odhalit astma je mnohdy tvrdý oříšek. Jeho příznaky se mohou schovávat za symptomy jiného, již diagnostikovaného onemocnění. Na astma bychom měli pomýšlet zejména při nepřiměřené dušnosti během sportu, pocitu dušnosti po kontaktu s různými alergeny, jako jsou domácí zvířata nebo pyly, ale také při dlouhodobém suchém kašli.
Někdy se říká, že z astmatu dítě „vyroste“. Je to pravda?
To bohužel říct nejde. Astma bronchiale je léčitelné, ne však vyléčitelné. Přesto je může mít část dětských pacientů v dospělosti zcela pod kontrolou i bez trvalé medikace. Vždy je ale potřeba na již diagnostikované onemocnění pamatovat, protože se může kdykoliv v životě opětovně ozvat, a to často v nejméně vhodných situacích. Při kontaktu se zdravotnickým zařízením je nutné ošetřujícího lékaře o této diagnóze informovat, ač v tu dobu astma zrovna není léčeno.