Atopická dermatitida může postihnout nejen kůži, ale i citlivou oblast očí. Zarudnutí, svědění, pocit cizího tělíska i zvýšené riziko infekcí, to vše mohou atopici zažívat. Druhá část rozhovoru s oftalmoložkou MUDr. Jindřiškou Betkovou přináší důležité informace o možnostech léčby, prevenci, ne/vhodné kosmetice i o tom, jak se atopie v oblasti očí projevuje u dětí.
Paní doktorko, liší se projevy atopického ekzému v očích od těch na jiných částech těla?
Projevy jsou podobné jako jinde, pokožka očních víček je ale mnohem jemnější, takže zde nedochází k takovému zhrubění. Kůže v okolí očí může být zarudlá, šupinatá a mohou se na ní objevovat drobné prasklinky zvané ragády. Důležitá je také oblast očního marga, kde vyrůstají řasy a ústí mazové žlázky, které dodávají tukovou složku slznému filmu. U atopiků bývají chronicky poškozené a nefungují optimálně.
Uvnitř oka jsou projevy atopie spojovány se zarudnutím, pálením a pocitem cizího tělíska v oku. Spojivková tkáň bývá chronicky drážděna, vyskytuje se tzv. papilární hypertrofie, hyperemie, osychání spojivky i rohovky. Často se objevuje také zánět víčkových okrajů, tzv. zadní a přední blefaritida. Oči s projevy atopie jsou náchylnější ke vzniku sekundárních bakteriálních i virových infekcí.
Ke zmírnění příznaků je mnohdy zapotřebí užívat kortikosteroidní masti a kapky, jejich dlouhodobé užívání s sebou ale nese riziko nežádoucích účinků, jako je zvýšený nitrooční tlak nebo urychlený vývoj katarakty (šedého zákalu). Proto se je snažíme minimalizovat a nahrazovat jinými účinnými látkami, pokud je to možné.
Liší se projevy atopické dermatitidy v oblasti očí u dětí a dospělých?
Děti většinou viditelné projevy atopie na očích nemají. Atopie se u nich nejčastěji projevuje tzv. vernální konjunktivitidou, která se vyskytuje především u chlapců ve věku 7–14 let. Tyto děti obvykle mají v rodině atopickou anamnézu nebo samy trpěly atopickým ekzémem na kůži. Na očích ale nemusí být viditelné změny. Prvním příznakem bývá pocit cizího tělíska v oku nebo svědění.
„Děti to většinou neumí úplně pojmenovat, ale rodiče si všimnou, že si jejich potomek mne oči. To je doba, kdy je vhodné pro jistotu navštívit oftalmologa. Ten může předepsat nějaké kapky na zklidnění a doporučit speciální umělé slzy s protisvědivým efektem, aby si dítě oči nemnulo. To totiž může situaci mnohdy komplikovat.“ |
Při očním vyšetření vypadá na první pohled vše normálně, ale po everzi (otočení) horního víčka je patrná papilární reakce spojivky, která způsobuje pocit cizího tělíska a mechanické dráždění spojivky a rohovky.
Pokud se stav neléčí, může vést ke vzniku tzv. vernálního plaku, který je pak nutné seříznout chirurgicky. V těžkých případech může dojít ke snížení zrakové ostrosti, čemuž se samozřejmě snažíme předcházet.
Existuje nekortikoidní terapie pro citlivou oblast dětských očí?
Ano, existuje. Především bych ale chtěla říct, že kortikosteroidů se v indikovaných případech nemusíme bát. Naopak nám při správném používání mohou výrazně pomoci.
U dětí i dospělých se ke zmírnění projevů přecitlivělosti používají antihistaminika a stabilizátory žírných buněk, které podáváme jak celkově, tak lokálně. Kromě toho jsou důležité i umělé slzy, které zvlhčují a chrání povrch oka. V určitých případech se nasazují kortikosteroidy, ale jejich dávky se snažíme minimalizovat. V tomto směru nám výrazně pomáhají cyklosporinové oční kapky, díky nimž lze dávky kortikoidů snížit.
Pozitivní zprávou je, že vernální konjunktivitida obvykle kolem 14. až 15. roku věku sama tzv. „vyhoří“, prostě odejde „do puberty“. V dospělosti se ale u těchto pacientů mohou objevit projevy atopické keratokonjunktivitidy. Mezi 18. a 20. rokem se tak potíže vrátí, víčka začnou vysychat, červenat a uvnitř oka se objeví těžké projevy atopie.
„Pacienti by měli pečlivě vybírat kosmetiku. Měla by být bez parfemace, vhodná pro atopiky a v ideálním případě pocházet z lékárny. Dnes existují speciální přípravky určené přímo pro atopiky, které oční oblast zklidňují. Osobně jsem nejraději, když si atopici s projevy keratitidy nebo keratokonjunktivitidy nemažou okolo očí téměř nic, případně oblast jen promašťují vhodnými mastičkami, které oko nedráždí…“ |
Jak je to s make-upem?
Líčení atopikům vůbec nedoporučuji. Pokud už se nalíčit musejí, je nutné se pak pořádně a dobře odlíčit a pravidelně, každé dva měsíce vyměňovat líčidla, včetně řasenky. Krémy proti vráskám zase často obsahují deriváty vitamínu A, retinoidy, které mohou vést k atrofizaci meibomských žlázek a zhoršit tak syndrom suchého oka. Je tedy opravdu důležité používat dobré krémy, které zadržují vlhkost i okolo očí.
A co další kosmetické úpravy, jako jsou umělé řasy, laminace obočí nebo tetování očních linek? Jsou atopikům zapovězeny?
Umělé řasy v zásadě rovněž nedoporučujeme, jelikož lepidlo, které se pro jejich aplikaci používá, se může dostat dovnitř oka a opět je zbytečně alergizovat a zhoršovat zdravotní stav. Úpravy obočí bych se snažila nezakazovat, ale podobně jako s tetováním očních linek bych zvážila, jestli bude výsledek uspokojivý. Pokud se totiž atopie nachází okolo očí, ty často otékají, objevují se v nich ragády a podobně. Co se tedy týká kosmetických úprav v těsné blízkosti oka, nedoporučuji bohužel raději nic.
Oči jsou velmi citlivý orgán. Jaké jsou možnosti léčby v souvislosti se zachováním jejich bezpečí?
Když ke mně do ordinace přijde pacient s atopií, nejprve zhodnotím jeho celkový stav. Sleduji, zda má projevy na spojivkách, jak závažný je syndrom suchého oka, postižení víček a přítomnost blefaritidy. Podle toho určím, jak těžkou atopií v očích trpí.
Někdy se stane, že dotyčný má atopický ekzém na těle, ale oči jsou bez obtíží. V takovém případě není nutné zasahovat. V případě, že ho oči pouze svědí nebo řežou, doporučujeme umělé slzy s protisvědivou složkou, které by vždy měly být bez konzervačních látek a fosfátů, aby oko nedráždily.
Pokud nějaké podráždění v oku shledám, bývá to u atopie vlastně již určitá forma zánětu. A ten je potřeba utlumit. K jeho zmírnění nejčastěji ordinuji antihistaminika a stabilizátory žírných buněk. Dle závažnosti přidávám kortikosteroidy – mnohdy ty slabší, s minimální zátěží pro oko. V určitých případech je však nutné použít na přechodnou dobu silnější kortikosteroid a teprve pak se vrátit k méně účinné látce. Naštěstí dnes existují i slabší kortikoidy, které nepronikají do oka, a tím pádem nemají tolik nežádoucích účinků.
Vždy je cílem udržet oko klidné a pod kontrolou, samozřejmě za co nejmenších zásahů.
Už jsme se bavili o tom, co by atopik neměl dělat. Je ale naopak něco, co by denně dělat měl?
Rozhodně ano. Pokud jako atopik navíc ještě pracuji dlouhé hodiny u počítače, měl bych používat kvalitní umělé slzy, které pomáhají oči zvlhčovat a zmírňovat jejich podráždění.
Dále doporučuji všem časté a vědomé mrkání, a to i lidem bez atopie, protože obecně máme všichni často suché oči a při práci na to mnohdy zapomínáme. Pacientům radím na to myslet a oči vědomě promrkávat, ideálně používat tzv. „forsírované mrkání“, kdy opravdu silou stáhneme kruhový oční sval. A důležitý je také dostatek denního světla.
Jaké jsou nejnovější trendy v léčbě?
Velkou naději v poslední době přináší biologická léčba. Ta cíleně ovlivňuje imunitní systém a pomáhá pacientům s těžkými formami atopie, kteří mají postižení nejen na těle, ale i v očích. Nebojím se říci, že našim pacientům ve VFN se ve chvíli, kdy je jim nasazena biologická léčba, opravdu mění život. U některých se sice může objevit červenání očí nebo opakované záněty spojivek jako nežádoucí účinek léčby, u většiny ale opravdu dochází ke zklidnění očních projevů.
Mějte svůj ekzém pod kontrolou!
V rámci monitorování nemoci využijte interaktivní dotazník, který měří dopad atopické dermatitidy na váš život. Výsledky šesti krátkých otázek můžete následně zkonzultovat se svým lékařem a mít díky tomu ekzém pod kontrolou!
V případě potřeby se nebojte obrátit na odbornou pomoc! Kontakty na specializovaná dermatologická centra najdete na našich stránkách.

MUDr. Jindřiška Betková (nar. 1979) nastoupila po studiu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy na Oční kliniku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. V roce 2012 prošla atestací z oboru očního lékařství. Pedagogickou činnost vykonává na 1. lékařské fakultě UK v Praze. Absolvovala zahraniční studijní pobyt ve Würzburgu, Rostocku a Salzburgu. Je členkou České oftalmologické společnosti ČLS JEP a České glaukomové společnosti. V klinické praxi se zaměřuje zejména na problematiku glaukomu, rohovkových a neurooftalmologických onemocnění. Je autorkou a spoluautorkou několika prací v odborných časopisech. Paní doktorka Betková se zabývá hlavně onemocněními a léčbou předního segmentu – léčbou suchého oka, onemocnění rohovky a spojivky a diagnostikou a léčbou glaukomových onemocnění. |