K léčbě atopické dermatitidy je možné přistupovat mnoha způsoby. V každém případě je nezbytná důvěra ve zvolenou léčebnou metodu. Pomoci může důkladné promazávání, kortikosteroidy nebo třeba atopický deníček. Jak? Odpovídá MUDr. Martin Novák z ambulance pro dermatologickou alergologii a profesionální dermatózy Dermatovenerologické kliniky FN Plzeň.
Jaká jsou nejlepší léčebná opatření pro zmírnění svědění a podráždění kůže s atopickou dermatitidou?
Zejména u dětí může být intenzivní svědění stresující a může vést k psychickým problémům. K jeho zmírnění je důležité včasné zahájení účinné léčby kožního zánětu. Základem je soustavná aplikace vhodných emoliencií, v některých případech i kortikosteroidů. Při umývání je také na místě používat speciální syndety – mýdla, která jsou k pokožce šetrnější. Důležitá je i správná volba oblečení z nedráždivých materiálů, které nevedou k zapaření kůže. V domácím prostředí je nutné dbát na eliminaci alergenů ze vzduchu, např. volbou vhodných lůžkovin nebo koberců.
Jakou konkrétní mast doporučujete k promazávání kůže? Doporučil byste bambucké máslo nebo třeba sádlo?
Ekzém probíhá u každého atopika jinak, takže neexistuje jediné paušální doporučení. Někomu vyhovují spíše masti, jiný dává přednost krémům či emulzím. Správně zvolený prostředek k promazávání kůže je ale základem správné léčby, a to i ve fázi, kdy je ekzém zhojen. Každý atopik si zkrátka musí vyzkoušet takovou formu emoliencií, která je mu příjemná. Jde o paletu různých mastiček nebo třeba ono bambucké máslo. Ke kůži je šetrné také nesolené vepřové sádlo.
Kdy je vhodné začít používat ke zmírnění ekzému kortikosteroidové masti?
V mnoha případech by topické kortikosteroidy ve formě mastí měly být základem léčby atopického ekzému, a to zejména pro svůj protizánětlivý účinek. Dlouhodobá léčba s jejich použitím však patří do rukou zkušeného dermatologa. Léčba kortikosteroidy by měla být co nejintenzivnější a nejkratší, a hlavně být zahájena včas.
Mohou se dostavit nějaké vedlejší účinky?
Masti s obsahem kortikosteroidů lze používat jen po dobu nezbytně nutnou k potlačení kožního zánětu. Vedlejší účinky se mohou začít dostavovat po 1–2 týdnech užívání. Patří mezi ně třeba tzv. syndrom TSW, který vzniká po vysazení lokálních kortikosteroidů. Ten je doprovázen vytvořením odolnosti vůči tomuto léčivu. Děje se tak po dlouhodobé soustavné aplikaci kortikosteroidů. Pokud bychom používaní mastí ukončili náhle a předčasně, může se dostavit tzv. rebound fenomén – znovuvzplanutí ekzému. Proto je potřeba léčbu kortikosteroidem ukončovat postupně (ústupová léčba) nebo jej nahradit preparátem nižší třídy účinnosti (sestupná léčba).
Co by měl atopik v rámci své denní rutiny sledovat? Doporučujete vést si třeba „atopický deníček“?
V rámci edukace je třeba nemocnému vysvětlit, jaké jsou škodlivé vlivy na kůži a jak se jich vyvarovat. Atopik by si měl těchto škodlivých faktorů sám aktivně všímat, uvědomit si je, případně si je zaznamenat do „deníčku“. Jsou to otázky životosprávy, stravovacích zvyklostí a druhů potravin či vystavení mycím, pracím a čisticím prostředkům. Jde ale i o vhodný oděv, reakci na zevní léčbu, vliv stresových faktorů, infekčních onemocnění nebo třeba kontakt se zvířaty. S tím vším může deníček rozhodně pomoci.
_____________________________________________________________________________
MUDr. Martin Novák
Ambulance pro dermatologickou alergologii a profesionální dermatózy Dermatovenerologické kliniky FN Plzeň
Fakultní nemocnice Plzeň